Základy kultury nám tedy dali právě období pravěku a starověku.
V pravěkem období začínali žít lidé v kolektivech, tedy v tlupách a objevovali se tu i prve kulturní soužití. Pravěký lidé se začínají odlišovat od zvířat, kultivuju se právě výrobou prvých nástrojů, znalostmi jako například založit oheň, výroba jednoduchý zbraní, náčiní a lovem.
Když už věděli založit oheň, mohli vzniknut rituální obřady, které oslavovali naroseni, smrt ale také samotni dospívaní pravěkého člověka. Dospívaní se oslavovalo různými formami hry – soutěživosti zejména u mladých mužů, kterým určitá prestiž a úcta byla přinesena právě zabitím medvěda – čím projevovali svoji silu a odvahu.
Dále do prvý fázi kultury bychom mohli zařadit i jeskynní malby, které rozprávěli určitý příběh, a i když byli velice jednoduché, tak v dnešní době se nacházejí na samum začátku v dějinách výtvarní kultury.
Starověká kultura je už o něco rozmanitější a bohatší co se týče lidského vyžiti a už se tu objevuji aj prvky světské kultury jako len mystické. O pestrou starověků kulturu se postarali oblasti blízkého, středného a dalekého východu.
Například v takém Egypte se lidi kulturně vyžívali právě různými zápasy, bojovými hrami, nebo sportovními aktivitami a do mnohých už byli zapájeny i male děti. O společenské vyžití tu nebylo nouze.
Akrobatce a tanec působili také na jemnější smysly člověka. Nezaostávali ani v uměni již už tu můžeme nalézat monumentální sochy faraonů, obrovské chrámy zasvěcené bohům, či samotné písmo Hieroglyfy a ním napsaná Kniha mrtvých. Odchod do země mrtvých, teda smrt faraona byla kulturním zážitkem sama o sobě. A tak pravé Egypt je stále vyhledávaný pro svoje monumentální stavby jako kulturní dědictví, které nám tu zanechali starověký lidé.
India nám také zanechala bohatou kulturu či už vyplívající ze samotného náboženství Hinduizmu, dnes tak milovanou jógu, anebo hru pro genie – šachy. Určitý druh kulturního vyžiti, který má původ v tomto období a krajině je právě Kámasútra a také dnes velice populární meditace.
V Čine kromě meditace, se objevili prve hry s míčem – tedy formy fotbalů a golfu. A společně s Japonskem měli hlavně bojové hry. V Indii, Číně a Japonsku se také formuji prvé stopy uměni a loutkového divadla.
Naproti tomu řecká kultura nám zase zanechala jedno obrovské kulturní představení, jaké lidstvo oslavuje každé 4 roky, a to jsou Olympijské hry. Je to sportovní a svým způsobem i společenská akce. Olympijské hry byli původně vytvořené na počest bohů ale v dnešní době tu oslavuji šikovnost jednotlivých sportovců a jich reprezentaci pro danou krajinu. V starověku se v období Olympijských her nesmělo nikde bojovat. V tomto období byli velmi oblíbené aj střetávaní básníků, různé filozofické úvahy a taktéž monumentální stavby a sochařství které znázorňovalo pravé doboví ideály krasy.
Divadlo už ale se skutečnými herci, se rozvíjelo také v řeckém období. Herci hráli jedině v maskách a mimochodem byli to jen muži, kteří hráli i ženské role. Orientovali se spíše na tragédie a ve svých představeních se snažili lidé spíš povznášet a robit lepšími. No naproti tomu římské divadlo bylo zaměřené hlavně na zábavu. Vznikla tady i pantomima.
Poté co Řím převzal nadvládu nad Řeckem a zrušil Olympijské hry, se dalším velice oblíbenými ale také dost brutálními společenskými akcemi stali gladiátorské zápasy, kdy se utkal člověk s člověkem anebo člověk bojoval se zvířetem. Společensky život se tu prováděl aj v samotných lázních, kde se všichni střetávali, protože lázně nesloužili jen na koupaní. Vedle nich se totiž nacházeli prostory, v kterých byli čítárně, masérny, tělocvičny. Takže sloužili také na zábavu a vzděláni.
Když to přeneseme na dnešní dobu, tak nám mnohé kulturní zvyklosti a akce ostali až dodnes a s velikou oblibou jich provozujeme. Či už se jedná o obřadní rituály, společné cvičení, meditace, sportovní akce, nebo také divadelní a taneční vystoupení. Zápasy moderní doba také pozvedla do veřejné oblíbených společenský akce.
A tak můžeme s klidem říct, že základy společenského života nacházíme již v dávní minulosti.