Řidičské oprávnění


Já si vzpomínám, když jsem si chtěla udělat řidičské oprávnění, přiznám se, že jsem si s tím vůbec nevěděla rady. Sice ano, učila jsem se z knihy, byla to opravdu moderní a ta nejnovější kniha, kdy jsem si mohla udělat potom řidičské oprávnění. To jsem měla zrovna devatenáct let a jako devatenáctiletá holka jsem dostala od svých rodičů a prarodičů finance. Takže to znamenalo, že jsem měla peníze na řidičské oprávnění. Navíc tam ještě přes půlku na řidičské oprávnění měla našetřeno z brigád a tak podobně. Takže jsem byla ráda, že se alespoň mohu udělat řidičské oprávnění vlastně za své peníze, když jsem ty peníze od rodičů a prarodičů dostala jako dárek k narozeninám, tak vlastně mi to přišlo, že ty peníze jsou moje a můj je využit opravdu, na co chci.

Konečně mohu řídit automobil.

Nemám ráda, když mi někdo něco platí. Ale znám ho zase některé lidi, kteří si raději nechají všechno zaplatit, než aby to potom si utráceli ze svého. Někdy jsou lidé a jsou bohatí, ale bohužel si nechtějí nic platit ze svého. Ale abych se vrátila zpátky k řidičskému oprávnění, stala se mi taková nehoda. Bohužel jsem řidičské oprávnění udělala asi až napotřetí. Ani nevíte, jak jsem z toho byla velice nešťastná. Moc mě to trápilo, ale co jsem měla dělat? Jednoznačně jsem musela takhle počkat, abych si potom až napotřetí udělala znovu řidičské oprávnění.

Mám řidičské oprávnění.

To už jsem si musela půjčit finance od mé maminky. Naštěstí moje babička to zase je mamince splatila, takže jsem nebyla zadlužená. Protože všichni viděli, jak jsem z toho opravdu hodně smutná a jak brečím doma do polštáře každý večer. Protože jsem se styděla, a ještě jsem byla naštvaná na sebe, že jsem se více neučila, i když jsem se snažila. Opravdu jsem se snažila vyhnout, jsem střetla dvakrát úplně celou, a ještě jsem si online dělala testy AV česky. Všechny dopady opravdu perfektně. Možná to byl jenom stres.